Sciencemag.cz
Doporučujeme
Existence tělesa 2017 OF201 hypotézu Planety 9 potenciálně zpochybňuje.
Vědci z Institute for Advanced Study (Princeton) a Princetonské univerzity objevili na okraji Sluneční soustavy mimořádné transneptunické těleso („objekt“, používá se zkratka TNO), zatím označené 2017 OF201. Je potenciálně dostatečně velké na to, aby se mohlo klasifikovat jako trpasličí planeta, spadá tedy do stejné kategorie jako Pluto. Nový objekt je jedním z nejvzdálenějších viditelných těles ve Sluneční soustavě a ukazuje, že prázdná část vesmíru, o které se předpokládalo, že existuje za Neptunem v Kuiperově pásu, ve skutečnosti vůbec prázdná není.
Nový TNO je výjimečný ze dvou důvodů: kvůli své dráze i velikosti.
„Afelium objektu – nejvzdálenější bod na oběžné dráze od Slunce – je více než 1600krát dále než Země,“ uvádí spoluautor výzkumu Sihao Cheng z Institute for Advanced Study. „Přitom jeho perihelium – nejbližší bod na dráze ke Slunci – je 44,5krát vzdálenější než Země, což se blíží periheliu Pluta.“ (Poznámka: Pluto má ovšem afelium 49 AU a dobu oběhu 247 let.) Tato extrémní oběžná dráha, kterou těleso urazí za přibližně 25 000 let, naznačuje složitou historii gravitačních interakcí. Objekt 2017 OF201 musel zažít blízká setkání s obří planetou, což způsobilo jeho vymrštění na takto excentrickou oběžnou dráhu. Je také možné, že migrace měla více kroků. Objekt mohl být nejprve vyvržen do Oortova oblaku, nejvzdálenější oblasti Sluneční soustavy, která je domovem mnoha komet, a poté dalšími interakcemi poslán zpět. Velmi zajímavé také je, že mnoho extrémních TNO má dráhy, které se zdánlivě shlukují v určitých orientacích, ale 2017 OF201 se od toho odchyluje.
Toto shlukování bylo interpretováno jako nepřímý důkaz existence další planety ve Sluneční soustavě, Planety 9, která by mohla gravitačně usměrňovat tyto objekty do jejich pozorovaných drah. Existence tělesa 2017 OF201, které se takto nechová, by ale hypotézu Planety 9 potenciálně zpochybňuje.
Cheng a jeho kolegové odhadují průměr tělesa 2017 OF201 na 700 km, což by z něj činilo druhý největší známý objekt na takto excentrické oběžné dráze. Průměr Pluta je přitom 2 377 km. K určení přesné velikosti objektu jsou zapotřebí další pozorování, případně s využitím radioteleskopů.
Astronomové potenciální trpasličí planetu objevili v rámci probíhajícího výzkumu zaměřeného na identifikaci TNO a případných nových planet ve vnější částech Sluneční soustavy. Objekt byl identifikován na základě přesného určení jasných skvrn v databázi astronomických snímků z dalekohledu Victora M. Blanca a Kanadsko-francouzského havajského teleskopu (CFHT) a snahou spojit všechny možné skupiny takových skvrn, které se zdály pohybovat po obloze způsobem, jakým by se mohl pohybovat jediný TNO.
„Trpasličí planeta 2017 OF201 stráví pouze 1 % své oběžné doby dostatečně blízko nás, aby byla detekovatelná. Přítomnost tohoto jediného objektu naznačuje, že by mohlo existovat dalších asi sto těles s podobnou oběžnou dráhou a velikostí; jsou jen /aktuálně/ příliš daleko na to, aby je bylo možné nyní zachytit.“
Sihao Cheng et al, Discovery of a dwarf planet candidate in an extremely wide orbit: 2017 OF201, arXiv (2025). DOI: 10.48550/arxiv.2505.15806
Zdroj: Institute for Advanced Study / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka: K terminologii, trpasličí planeta a planetka není totéž, první je „víc“ (nejde jen o velikost, ale i o pročištění oběžné dráhy atd.).
Ta poznámka k terminologii je trochu zmatená.
Co dám dohromady z hlavy:
Planeta je dost velká, aby byla v hydrostatické rovnováze (tedy je kulatá) a vyčistila oběžnou dráhu.
Trpasličí planeta je dopst velká, aby byla kulatá, ale dráhu nevyčistí.
Planetka je ještě menší.
Takže rozdíl mezi trpasličí planetou a planetkou je v podstatě jen ve velikosti (ovšem v závislosti na složení).
mate pravdu, obec drahu nevycisti, tim se nelisi a vyse napsane jsem napsal zmatene…