Vojáci do první poloviny 19. století používali zuby k otevírání prachových nábojů. Vědci z Archeologického centra Olomouc několik let zkoumali kosterní pozůstatky vojáka z první poloviny 19. století, který měl netypicky poškozené přední zuby. Analýza odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů, což přináší unikátní fyzický důkaz o …
více »Analýzy DNA ukazují, že mor mohl decimovat už první zemědělce – nebo ne?
DNA z kostí a zubů neolitických zemědělců naznačuje, že mor se podílel na kolapsu kultur už v době kamenné. Na rozdíl od dřívějších názorů mohl mor snížit počet obyvatel Evropy dávno před vypuknutím velkých morových epidemií ve středověku. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z Kodaňské a Göteborské univerzity. DNA …
více »Pražský Břevnov odkrývá svá tajemství. Odborníci zkoumají kosterní pozůstatky z válečného hrobu z roku 1757
V českém, ale i v evropském měřítku ojedinělá příležitost prozkoumat a zhodnotit kosterní pozůstatky mimořádně velkého počtu lidí, kteří zemřeli v přímém důsledku válečné události, se naskytla archeologům a zejména antropologům v pražském Břevnově. Čtyřměsíční průzkum potvrdil, že na jihozápadní straně kláštera vzniklo v květnu a červnu roku 1757 během …
více »V oblasti dnešní Vídně byly v raném středověku geneticky vzdálené skupiny, které se integrovaly do jedné společnosti
Kulturní integrace zřejmě fungovala i přes velké genetické rozdíly a tito lidé se asi považovali za Avary. Vědci z Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem provedli archeogenetickou analýzu více než 700 lidských koster z raného středověku. Dvě velká pohřebiště, Mödling a Leobersdorf, byla geneticky analyzována v celém svém rozsahu. Překvapivým …
více »Lebka z Efesu nepatřila sestře královny Kleopatry
Krátký, ale pestrý život Arsinoé IV. A o konci hezké hypotézy. Mezioborový výzkumný tým vedený antropologem Gerhardem Weberem z Vídeňské univerzity společně s odborníky z Rakouské akademie věd analyzoval lebku, která byla nalezena v roce 1929 v ruinách Efesu. Dlouho se spekulovalo, že by mohlo jít o ostatky Arsinoé IV., …
více »Objev nové středopaleolitické lokality z poslední doby meziledové
Na přelomu října a listopadu loňského roku došlo při záchranném archeologickém výzkumu na Vesecku k nálezu neběžného měřítka. Výzkum související se stavbou „Integrovaného výjezdového centra Turnov“, jejímž investorem je Liberecký kraj, a který realizuje archeologické oddělení Muzea Českého ráje v Turnově, navázal na zjišťovací průzkum provedený na jaře. Tehdy se …
více »Skutečná podivnost: navrhují sledovat a chránit vesmírný odpad na Marsu
Některé ochranářské aktivity a nápady budí údiv, podle všeho jsou ale míněny vážně. Antropolog Justin Holcomb z University of Kansas a jeho kolegové nyní přišli s tím, že „archeologicky“ chránit by se měl také Mars: a to sice ne jeho původní podoba, ale ve smyslu lidských artefaktů na něm. Používá …
více »Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7 000 let. Z dalších nálezů lze zmínit část vesnice z doby halštatské, včetně dokladů přítomnosti výše postavených členů společnosti. Na sídlištích se podařilo doložit výrobu nástrojů či …
více »Nejstarší moderní Středoevropané byli přímí příbuzní
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. …
více »Kudy a jak člověk opustil Afriku?
Nová studie mezinárodního týmu vědců zveřejňuje první důkazy o středopaleolitickém osídlení v oblasti Huqf ve středním Ománu. Objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Výzkum publikovaný v časopise Antiquity se zaměřuje na dvě nové archeologické lokality – Wadi Baw 3 (WB3) a 4 (WB4), kde byly …
více »