Zatímco HIM-17 se u člověka nevyskytuje, v případě BRA-2 lze u myší a u lidí pozorovat evolučně příbuzný gen. Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba popisována …
více »Nové druhy trav pro horká a suchá města
Panonská oblast je vystavena problémům sucha a horka dlouhodobě. Na městské trávníky, ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a travní porosty kvůli …
více »Vědci z Masarykovy univerzity objevili na Islandu nové druhy suchozemských plžů
Tým biologů z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity učinil významný objev v oblasti biodiverzity. V rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody objevili čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly pozorovány. Nově zjištěné druhy trpasličích suchozemských plžů nalezené na Islandu: kuželík tmavý (Euconulus alderi), vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), vrkoč rýhovaný …
více »Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva …
více »Mikrobi v dávných oceánech používali v boji o železo jedovatý plyn
Na počátku vývoje Země neobsahovala atmosféra žádný kyslík. Přesto se železo rozpuštěné v oceánech oxidovalo v gigantických množstvích a ukládalo se jako hornina. Dnes se s ním můžeme setkat například v podobě pásové železné rudy v Jižní Africe. Nová studie zkoumá, jak různé bakterie vylučují nerozpustné železo v rámci svých …
více »Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché …
více »Mýval se bude šířit i na další území
Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …
více »Pohlavní chromozomy mohou omezovat konflikt mezi pohlavími
Nejdřív ze všeho je klíčové si ujasnit, o čem je řeč. O konfliktu mezi pohlavími na genetické úrovni („samci mají jiné zájmy než samice“, respektive „geny samců“…) se mluví minimálně od Dawkinsova Sobeckého genu. Tady se ale problém staví jinak… Jádro argumentace spočívá v tom, že u pohlavně se rozmnožujících …
více »Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?
Každý druh se chová trochu jinak. Nemůžeme tedy říci, že po zdvojení genomu rostliny vždy osídlí horská prostředí nebo sušší oblasti, jak se dlouho předpokládalo… Výzkum provedený Filipem Kolářem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patrickem Meirmansem z Univerzity v Amsterdamu odhalil, že zdvojení genomu (tzv. polyploidizace), které hraje klíčovou …
více »Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky
Objev poskytuje jedinečný vhled do evoluce Batesovské mimeze – strategie přežití, kdy se neškodný druh vyvine tak, aby napodoboval nebezpečnější organismus. Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná miméze (tedy nápodoba) vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo – a …
více »