Archiv článků: biologie

U červů objevili nový protein ovlivňující plodnost, jeho lidská obdoba souvisí s vývojovými poruchami

Zatímco HIM-17 se u člověka nevyskytuje, v případě BRA-2 lze u myší a u lidí pozorovat evolučně příbuzný gen. Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba popisována …

více »

Nové druhy trav pro horká a suchá města

Panonská oblast je vystavena problémům sucha a horka dlouhodobě. Na městské trávníky, ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a travní porosty kvůli …

více »

Vědci z Masarykovy univerzity objevili na Islandu nové druhy suchozemských plžů

Tým biologů z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity učinil významný objev v oblasti biodiverzity. V rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody objevili čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly pozorovány. Nově zjištěné druhy trpasličích suchozemských plžů nalezené na Islandu: kuželík tmavý (Euconulus alderi), vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), vrkoč rýhovaný …

více »

Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché …

více »

Mýval se bude šířit i na další území

Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …

více »

Pohlavní chromozomy mohou omezovat konflikt mezi pohlavími

Nejdřív ze všeho je klíčové si ujasnit, o čem je řeč. O konfliktu mezi pohlavími na genetické úrovni („samci mají jiné zájmy než samice“, respektive „geny samců“…) se mluví minimálně od Dawkinsova Sobeckého genu. Tady se ale problém staví jinak… Jádro argumentace spočívá v tom, že u pohlavně se rozmnožujících …

více »

Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?

Každý druh se chová trochu jinak. Nemůžeme tedy říci, že po zdvojení genomu rostliny vždy osídlí horská prostředí nebo sušší oblasti, jak se dlouho předpokládalo… Výzkum provedený Filipem Kolářem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patrickem Meirmansem z Univerzity v Amsterdamu odhalil, že zdvojení genomu (tzv. polyploidizace), které hraje klíčovou …

více »

Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky

Objev poskytuje jedinečný vhled do evoluce Batesovské mimeze –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ strategie přežití, kdy se neškodný druh vyvine tak, aby napodoboval nebezpečnější organismus. Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná miméze (tedy nápodoba) vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a …

více »
OSZAR »