Archiv článků: kosmologie

Nová studie určila, kde se ve vesmíru nachází „chybějící“ hmota (míněno: chybějící běžná hmota, nikoliv temná hmota); vědci současně detekovali nejvzdálenější zaznamenaný rychlý rádiový záblesk (fast radio burst, FRB). Astronomové z Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian (CfA) a Caltechu s využitím FRB jako vodítka ukázali, že více než …

Revoluční teorie trojrozměrného času od Günthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představuje elektrický náboj jako topologickou vlastnost časového prostoru. Tento přístup umožňuje vysvětlit kvantování náboje i jeho konzervaci z čistě geometrické perspektivy. V nejnovějších pracích publikovaných v tomto roce Güntherem Kletetschkou, je …

Vesmír se, jak známo, rozpíná, nicméně jak už bylo mnohokrát řečeno, vypadá, že rychlost jeho rozpínání se liší podle toho, zda se podíváme do minulosti nebo zda budeme analyzovat současný stav. Jinak řečeno, různými metodami změříme různou hodnotu Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Hodnota „na základě minulosti“ …

Je Mléčná dráha něčím výjimečná, když ji budeme srovnávat s dalšími galaxiemi? Průzkum SAGA (Satellites Around Galactic Analogs), který byl zahájen v roce 2013, zkoumá systémy galaxií, jako je Mléčná dráha, právě za tímto účelem. Nyní vědci z projektu SAGA zveřejnili na preprintovém serveru arXiv tři nové vědecké články, které …

Kosmické mikrovlnné pozadí – známé také jako „dosvit“ vesmíru – je považováno za klíčový důkaz velkého třesku. Toto reliktní záření zároveň pomáhá vysvětlit, jak mohly vzniknout první galaxie. Výzkum vědců z univerzit v Bonnu, Praze a Nankingu však naznačuje, že intenzita této radiace byla doposud pravděpodobně nadhodnocena. Pokud se jejich …

Studie vědců z Dartmouthu navrhuje novou teorii o původu temné hmoty. Astrofyzikové tvrdí, že vznikla z částic, které rychle kondenzovaly fázovým přechodem, podobně jako pára ve vodu. Tyto vysokoenergetické částice téměř bez klidové hmotnosti se na počátku vesmíru srážely, přitom ztrácely svoji energii a po spárování vytvořily obrovské množství temné …

Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …

Úvah o tom, zda žijeme v počítačové simulaci, jsme již asi všichni četli celou řadu. Nyní myšlenka trochu příbuzná: fyzikální realita má být tvořena strukturovanou informací a vesmír je v důsledku toho něco jako počítač. Melvin Vopson, fyzik z University of Portsmouth, přišel s tím, že gravitační síla je výsledkem …

Jak se liší vnějšek bílé díry od vnějšku černé díry? Nacházíme-li se vně, jak vůbec můžeme rozeznat černou díru od bílé? Překvapivá odpověď zní, že nemůžeme. Nedostává-li se něco dovnitř anebo ven z horizontu, je zvenčí bílá díra od té černé v zásadě nerozeznatelná. Černá díra vše gravitačně přitahuje, stejně …

Astronomové sčítající veškerou běžnou hmotu (hvězdy, další hmotu v galaxiích, plyn mezi galaxiemi…) v dnešním vesmíru docházeli dosud k rozpačitému závěru: více než polovina normální hmoty – tedy polovina z 15 % hmoty vesmíru, která není temnou hmotou – totiž chybí. Hvězd a plynu, které vidíme, je málo. Nová měření …