Archiv článků: mozek

Standardní diagnostika lymfomů centrální nervové soustavy naráží na řadu limitací a jejich potvrzení často vyžaduje rizikové zákroky, jako je biopsie mozku. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity teď přichází s inovativním řešením – díky analýze běžně dostupného vzorku mozkomíšního moku dokážou pomocí této tzv. „tekuté biopsie“ spolehlivě odhalit stopy nádoru, aniž …

Populární semaglutid (Ozempic) patří do skupiny agonistů GLP-1R. Tento lék původně určený na diabetes se stal hitem, když se prokázalo, že snižuje i příjem potravy a tělesnou hmotnost. Dnes se používá i pro léčbu obezity (poznámka PH: i když kdoví, zda u nás přesvědčíte lékaře, aby vám ho předepsal), ale …

Léčbou „přes“ mozek se přitom nemyslí působení na změnu životní stylu, ale přímé farmakologické zacílení na konkrétní neurony v mozku, nikoliv na samotnou inzulínovou rezistenci nebo na obezitu. Již několik let vědci vědí, že u myší s cukrovkou je běžná hyperaktivita podskupiny neuronů nacházejících se v hypotalamu, tzv. neuronů AgRP. …

10 týdnů po úrazu se u běžných myší aktivovaly genové a proteinové opravné procesy, zatímco u myší bez APP se neobjevila žádná reakce. Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. …

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, …

Výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity ukazuje, že strava matky během těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci dítěte v dospělosti. Studie poukazuje na to, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací. Tým výzkumníků z CEITEC Masarykovy …

Když britský lékař James Parkinson v roce 1817 poprvé popsal „třaslavou obrnu“, vycházel z pozorování pohybu pacientů. Po dvou stoletích většina odborníků diagnostikuje Parkinsonovu nemoc podobným způsobem. Nadále se spoléhají na vnější příznaky, které jim napovídají, co se děje v mozku pacientů. Lékaři tak v podstatě pracují poslepu. Výskyt Parkinsonovy …

Další výzkum ukázal, že některé halucinogeny dokážou provést (nebo alespoň iniciovat) žádoucí přestavbu lidského mozku i bez toho, aby způsobily akutní intoxikaci. Podle nové studie by těžkou depresi mohla léčit pilulka, která by halucinogen ketamin uvolňovala pomalu. Ketamin byl původně vyvinut jako anestetikum. Stále více výzkumů však ukazuje, že ketamin …

Převratné nové metody v léčbě neurologických onemocnění zavedla mezi prvními v Evropě Neurologická klinika 1. LF UK a VFN společně s Nemocnicí na Homolce. Metoda adaptivní hluboké mozkové stimulace pomáhá především pacientům s Parkinsonovou nemocí, u kterých kolísá hybnost při klasické kontinuální stimulaci. Autonomní neurostimulátor na základě komunikace s mozkem …

Unikátní tmavě zbarvené organické sklo nalezené uvnitř lebky člověka, který zemřel v Herculaneu během erupce Vesuvu v roce 79 n. l., pravděpodobně vzniklo, když dotyčného zabil velmi horký, ale krátce trvající oblak popela. Tento závěr vychází z analýzy fyzikálních vlastností skla, o němž se předpokládá, že jde o „zkamenělý“ mozek. …