Archiv článků: prvky

Voda mohla vznikat už 100-200 milionů let po velkém třesku, tedy dříve, než se dosud předpokládalo. Podle nové studie mohla být voda i klíčovou složkou prvních galaxií. Kyslík je výsledkem jaderných reakcí v nitrech hvězd, vzniká i při explozích supernov. Nebylo dosud jasné, kdy se vytvořily první atomy kyslíku – …

Pochopení vzniku těžkých prvků během evoluce vesmíru je jedním z otevřených problémů současné fyziky. Při hledání podmínek vhodných pro vznik těchto prvků prostřednictvím nukleosyntézy se tým pod vedením vědců z Los Alamos National Laboratory zaměřil na výtrysky gama záření a okolního kokonu vznikajícího ze zhroucených hvězd. Studie navrhuje, že vysokoenergetické …

Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …

Cer je kov vzácných zemin (lanthanoid). Má významné technologické využití, například v některých typech žárovek a plochých obrazovkách. Zatímco v zemské kůře je tento prvek vzácný (PH: respektive, jak se jinde dodává, on zase „v absolutních číslech“ nijak vzácný není, ale je vzácný pro nás, protože se moc nevyskytuje ve …

V binárních systémech neutronových hvězd může interakce mezi oběma hvězdami nakonec vést k jejich srážce/fúzi. Podmínky jsou přitom dostatečně extrémní na to, aby mohly vznikat lanthanoidy a další těžké prvky. Dochází k tomu jadernou reakcí zvanou r-proces (rapid neutron capture, rychlé zachycení neutronů). Nicméně podle některých názorů se nezdá, že …

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. Vědci z Čínské akademie věd nyní připravili dva nové izotopy – osmium-160 a wolfram-156.Výsledky naznačují, že olovo-164 by mohlo být dvojnásobně magickým jádrem se zvýšenou stabilitou. „Magické počty“ (čísla) protonů plus neutronů by měly přinášet …

Někteří teoretici již dlouho předpovídají, že prvky s přibližně 164 protony by mohly mít relativně dlouhý poločas rozpadu nebo dokonce být stabilní. Tato (hypotetická) oblast v periodické tabulce se označuje jako ostrov stability. Nový výzkum se soustředil na otázku, jaké by tyto prvky mohly mít vlastnosti, především hustotu. „Můj tým …

Izotop N-9, kde na 7 protonů připadají pouze 2 neutrony, představuje první známý případ jádra, které se rozpadá vyzářením 5 protonů. Robert Charity z Washingtonovy University v St. Louis a jeho kolegové z Michigan State University a čínské Fudan University uvádějí, že tento izotop dusíku je samozřejmě nestabilní, vlastně představuje …

Univerzita Karlova na své půdě přivítala významnou vědeckou osobnost. Do historického Karolina dorazil v doprovodu své rodiny profesor Joseph H. Hamilton z Vanderbilt University. Uznávaný jaderný fyzik se spolu s dalšími vědci zasloužil o objev jednoho z nejtěžších dosud známých chemických prvků – prvku 117, který nese název tennessin. Profesor …

Interakce aktinoidů s vodíkem je významná v jaderné energetice a vojenství. V prestižním časopise Reports on Progress in Physics vyšla nová studie zabývající se interakcí aktinoidů s vodíkem a fyzikálními vlastnostmi hydridů aktinoidů. Na přehledovém článku spolupracovali vědci z MFF UK, Fyzikálního ústavu AV ČR a VŠB Ostrava. Interakce aktinoidů …