Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odchytili na konci února ve vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách historicky prvního samce kočky divoké na území ČR. Dostal jméno Matěj. Po uspání mu odborníci nasadili telemetrický obojek a kolem jedenácté večer z místa odchytu sám odběhl zpět do volné přírody. Zoologové …
více »Jak čolci zvládají změny prostředí? Roli hraje nejen teplota, ale i konkurence
Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich …
více »Vědci vytvořili unikátní genovou databázi, která může pomoci se šlechtěním včel
Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich odolnosti vůči chorobám. Vznikla tak ojedinělá genová databáze. Získaná data by jednou mohla posloužit při šlechtění …
více »Na slovíčko s Uršulou: úžasný svět chobotnic
Hlavonožci, speciálně pak chobotnice jsou tvory velmi inteligentními a jejich schopnosti nás fascinují. Kdo z nás ale viděl nějakou na vlastní oči – tedy živou? A kdo si s ní mohl hledět do očí nebo se přetahovat o nějaký předmět? V zoologické zahradě Mořský svět na Výstavišti Praha mohou návštěvníci …
více »Octopolis, město chobotnic – a možnosti jejich další evoluce
Máme Octopoli, a to je velmi neobvyklá lokalita. Běžnější vzorec vídaný u chobotnic je, že jedinec si udělá doupě, po krátký čas tam žije – třeba několik týdnů, a pak je opustí a najde si jiné. Samci se se samicemi setkávají kvůli páření – často na dálku přes tu nataženou …
více »Štěněčí oči mají i kojoti
Nový výzkum texaské Baylor University odhalil, že kojoti, stejně jako domácí psi, mají schopnost vytvářet slavný výraz „štěněcích/psích očí“. Studie tak zpochybňuje hypotézu, že tento rys tváře se vyvinul výhradně u psů a v důsledku domestikace. Vědci zkoumali u kojotů sval levator anguli oculi medialis (LAOM), který je zodpovědný za …
více »Proč hlodavci pískají ultrazvukem? Možná kvůli telekinezi a čichu
Telekineze samozřejmě míněna v uvozovkách. O účelu ultrazvukových signálů („vokalizací“) vydávaných hlodavci se vědci přou od objevu těchto zvuků v 50. letech 20. století. Podle převládajícího názoru jsou tyto vokalizace námluvami – pro člověka sice neslyšitelné, ale o nás přitom nejde. Nová studie ale přichází s mnohem zajímavější myšlenkou. Hlodavci …
více »Kaloňové překvapili svou inteligencí
Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …
více »Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje …
více »Alpští a baltští vlci se potkali na Šumavě
Základem regenerace vlčí populace v Evropě je šíření přes státní hranice, které zvířata logicky nerespektují. Disperze vlků umožňuje vznik nových alelických kombinací, jak dokládá nová studie zkoumající genetické míchání mezi alpskou a středoevropskou populací na Šumavě a v Bavorském lese. Článek českých a německých zoologů a genetiků na toto téma …
více »