Archiv článků: zoologie

Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní …

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky minulý týden odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec …

Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; …

Ediakarská fauna, jedno z nejstarších společenství mnohobuněčných makroskopických organismů, je slavná a dobře prozkoumaná. I přesto o ní ale zase tak moc nevíme. Tehdejší organismy se moc těm dnešním nepodobají. Sice se spekuluje, že ten či onen ediakarský organismus by mohl patřit k houbovcům, ten zase k žahavcům (a ano, …

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad asteroidu na konci křídy. Možná včetně první neolitické revoluce. Samotný původ mravenců pěstujících houby (fylogeneze, zařazení do další mravenčí systematiky) byl již znám poměrně dobře, ale chyběly konkrétnější časové údaje. Spoluautor nové studie André Rodrigues …

Žába Xenopus laevis slouží jako klíčový modelový organismus v oblasti vývojové biologie. Díky svému snadno přístupnému embryonálnímu vývoji a relativně dlouhému životnímu cyklu je ideálním kandidátem pro genetické studie. Významným přínosem pro výzkum žáby Xenopus laevis se stala spolupráce našich vědců z Laboratoře rentgenové mikro a nano-výpočetní tomografie na CEITEC …

Jak je možné, že tento potenciálně výbušný enzym zůstává aktivní v pevném skupenství na zádech hmyzu? Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, luští záhadu ze života termitů. V koloniích druhu Neocapritermes taracua totiž funguje unikátní druh obrany, kterou obstarávají termití …

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

Pavúky plnia v prírode mnohé dôležité funkcie a vo vzťahu k človeku sa významne uplatňujú napríklad pri likvidácii škodcov v poľnohospodárstve. Špecialistom na pavúky z Ústavu krajinnej ekológie SAV, v. v. i., sa podarilo zaznamenať výskyt troch druhov pavúkov, ktoré sú pre územie Slovenska nové. Nálezy už publikovali vo vedeckom …

Podle zkušeností chovatelů (domestikované) psovité šelmy celkem bez problémů přežijí na vegetariánské dietě, kočkovité jsou ovšem mnohem striktnějšími masožravci. Ale ani to nemusí vždy platit, ani v přírodě ne. Podle nové studie DNA v trusu levhartů sněžných (irbis) se ukazuje, že tyto vysokohorské kočky se běžně živí rostlinami, dokonce některé …